Bezpečnost práce a stavebnictví je stále aktuální téma, a to nejen z důvodů smutného primátu segmentu stavebnictví na špici žebříčku pracovních úrazů. Málokteré odvětví musí totiž řešit tolik různých aspektů bezpečnosti práce a různé úlohy osob pohybujících se na pracovišti (v tomto případě zejména na staveništi) jako právě stavebnictví. Před časem jsme vám přinesli zhodnocení BOZP ve stavebnictví z pozice Inspektorátu bezpečnosti práce, tentokrát bychom se ovšem rádi podívali také na názor přímo stavebních firem, které se k problematice BOZP vyjádřily ve zprávě nazvané „Kvartální analýza českého stavebnictví Q4/2015“.
V této relativně stručné zprávě je otázkám BOZP věnována pátá kapitola, která se zabývala několika konkrétními otázkami, které autoři této analýzy položili většímu množství stavebních firem. Tyto otázky konkrétně zjišťovaly:
Z výsledků těchto šetření vyplývá, že vývoj bezpečnosti práce a počtu úrazů sleduje 96% oslovených firem (u velkých firem toto číslo činí prakticky 100%), což je jednoznačně pozitivní zpráva. Z tohoto počtu celkem 41% sleduje tuto statistiku pouze u vlastních zaměstnanců, kdežto 57% tak činí jak u vlastních zaměstnanců, tak i u svých subdodavatelů. Celých 92 % firem také potvrdilo, že je u nich bezpečnost práce součástí jejich projektů.
Pokud se podíváme na výsledky dotazu ohledně měřitelných cílů BOZP, tak tam vidíme, že 76% všech dotázaných ředitelů potvrdilo, že mají tyto cíle nastaveny. Z celkového počtu firem, které měří cíle BOZP pak 86% tvoří velké firmy a co se týče konkrétních stavebních specializací tak 81% firem, které se zabývají inženýrským stavitelstvím potvrdilo měření cílů oproti 74% u firem, které se věnují pozemnímu stavitelství.
V tomto momentě trochu přeskočme pořadí otázek a podívejme se na výsledek šetření u posledních dvou dotazů, tedy jestli by firma byla ochotna účastnit se projektu, který by nebyl v souladu s BOZP, kdy 75% vedoucích firem odpovědělo, že by se takového projektu neúčastnilo (souhlasná odpověď zazněla hlavně od malých a středních firem). Na poslední otázku ohledně přísnější legislativy BOZP vyjádřilo svůj nesouhlas se zpřísněním pravidel 90% dotázaných. No a jak dopadly jednotlivé společnosti ohledně ziskovosti projektů a ovlivnitelnosti BOZP ze strany účastníků projektu?
V těchto dvou otázkách vyjádřilo 44% dotázaných ředitelů názor, že řešení BOZP se na ziskovosti projektu neprojeví, 43% pak tvrdí, že BOZP ziskovost projektů snižuje. K možnosti ovlivnění BOZP ze strany účastníků stavby se pak na první místě ocitla odpověď, že jsou to zejména jednotliví zaměstnanci (53%), kdo nejvíce ovlivní BOZP na stavbě, následně jsou to stavební firmy (36%) a až následně investoři (11%). Co nám tyto odpovědi ukazují? Předně to, že pořád mají naše stavební firmy pocit, že je BOZP jakási povinná nutnost, která přináší jistotu nižší spoluzodpovědnosti firem za nehody a jiné nepříjemné události a přidanou hodnotu zejména zaměstnancům zhotovitele a subdodavatelů.
Když totiž srovnáme přímé odpovědi ředitelů, které analýza otiskla, až na čestnou výjimku pana Milana Valenty, ředitele firmy Průmstav a.s., který jako jediný zmínil důležitost funkce externího koordinátora BOZP, kterého ve fázi přípravy stavby pověří sladěním interních BOZP předpisů společnosti Průmstav s ostatními účastníky stavby a také koordinací mezi účastníky stavby, zhotovitelem a investorem, což je z našeho pohledu naprosto správný přístup. Pokud se totiž obšírněji podíváme na zbytek odpovědí, pak spousta vedoucích pracovníků stavebních firem klade velkou zodpovědnost na samotné zaměstnance a v druhé řadě na stavbyvedoucího. Vedoucí stavby má samozřejmě jasně v kompetenci, aby se staral i o bezpečnost práce na staveništi, ale nikoliv v tak širokém rozsahu, aby pouhá jeho přítomnost spolu s poctivými zaměstnanci stačila na kompletní zajištění BOZP.
Prvotním úkolem stavbyvedoucího je totiž dozorovat na celkový průběh stavby, tedy i na její technologickou část, na její harmonogram, sledovat proinvestované náklady a další povinnosti, které nesouvisí přímo s bezpečností práce. Z toho vyplývá, že stavbyvedoucí zpravidla ani nemůže mít čas se BOZP plně věnovat, ostatně od tohoto jsou tu dvě funkce a to osoba pověřená řešením BOZP u zhotovitele a externí koordinátor BOZP. Tyto dvě funkce by se neměly spojovat, jelikož má každá z těchto osob trochu jinou náplň práce, povinnosti a kompetence. Stavbyvedoucí je samozřejmě v tomto procesu vítán jako dozorující orgán, popř. exekutivní orgán, který reaguje na konkrétní podněty od osob pověřených řešením BOZP.
BOZP na stavbě není jenom nějaká povinnost, která má za úkol uspokojit stát a uklidnit zaměstnance, že by se jim během jejich práce nemělo nic stát. Tato problematika totiž představuje komplexní soubor opatření, které krom zdraví zaměstnanců chrání často velmi drahé projekty od zpoždění v důsledku nehod, které závažnější pracovní úrazy doprovázejí, nehledě na to, že při vážnějších nehodách může dojít i k ohrožení širšího okolí stavby a z hlediska úřadů i k zastavení samotné stavby. BOZP by proto neměla být jenom nepříjemnou povinností, ale měla by být brána jako klíč a základ pro produktivní, přehledné, hospodárné a bezpečné vedení každého stavebního projektu.
CRDR s.r.o.